Nejdřív stručně z mé kempařské historie, která nejspíš také přispěla k tomu, že teď bezkempíme s karavanem a tvrdě makáme na službě Bezkempu :-). První má zkušenost s karavanem sahá (možná jako u mnoho dalších z nás karavanistů) tak daleko do dětských let, že si ani nepamatuju, kdy jsem vůbec poprvé v karavanu spal. S rodiči a bráchou Pavlem jsme párkrát vyrazili po kempech s malým lehkým karavanem typu ponorka zapřaženým za rudě červené Erko. A i když jsme nebyli někde v kempu a karavan stál jen připraven za domem u nás na vesnici, byl to skvělý způsob jak trávit letní noci s kámošema. Hráli jsme v něm karty, cpali se brambůrkama, vyprávěli si vtipy, co tenkrát frčely a úplně nejlepší bylo, když byla venku bouřka a stačilo se jen schovat pod peřinu a poslouchat bubnování deště o výrazně nakloněné okno nad postelí typické pro tento model karavanu.
Přehrada Rozkoš u Náchoda. K mému zklamání asi jediná dochovaná dobová fotka našeho tehdejšího karavanu :-). Teď máme za první rok vlastnictví nového karavanu fotek asi milion.
A nebyl to jen karavan, co mě provázelo v kempařském mládí. Ještě více nocí jsem strávil ve stanu, ať už také na zahradě u domu, v kempech po ČR či každoroční prázdninové “dovolené” s rodiči ve vyhlášených Chorvatských kempech, např. na ostrově Lošinj, či pobřeží Makarská a další.
Fast-Forward, rok 2008, je nám kolem 20ti a je před námi léto a slušná výzva - první pořádné bezkempování - několika týdenní pohoda v malém háječku na pláži poblíž ostrova Lefkáda v Řecku. Tenkrát jsme byli nenároční - nepotřebovali jsme ani stan, stačila na spaní jen karimatka a dost alkoholu, aby člověku nevadili komáři. Na záchod se chodilo do 5* křoví s výhledem na moře. Zážitek to byl dokonalý, stejně jako mnoho dalších poprvé, na které člověk rád vzpomíná. Postupem času nám ale začaly růst nároky, takže během následujících let přibylo velké auto (Transporter), aby člověk mohl mít sebou strašně důležité krámy (jako třeba snowboard, protože jsme na ostrově Limnos chtěli sjet písečnou dunu), pořádný velký stan, nafukovací matrace, brácha dal dohromady i lůžkovou úpravu v autě. Ale i přes tato všechna vylepšení bylo vždy kempování dost punk. A úplně nám to stačilo. Jenže čas je neúprosný, uplynulo dalších 10 let, najednou je nám už přes 30 a za pár měsíců se nám nějaké malé pískle bude snažit zatrhnout takovéhle dobrodružné cesty. Nastal tedy čas na další kempovací upgrade.
Další skok dopředu. Podzim 2018, tedy 10 let od bezkempařských začátků - s manželkou kupujeme v bazaru v Rohovládové Bělé poblíž Pardubic 15 let starý velmi zachovalý karavan Knaus Azur a už spřádáme plány, jak na jaře vyrazíme s ani ne půlročním miminem na 3 měsíční putování po Řecku, aniž bychom tušili, jaký záhul bude, až nás za pár týdnů bude o jednoho víc. Ale co, kdo se bojí, nesmí do lesa. Manželka bude na mateřské “dovolené”, já pracuji přes internet, takže to je ideální příležitost na dlouhou výpravu. Během zimy jsme naplnili karavan základními doplňky jako je lehké cestovní plastové nádobí a další kuchyňské potřeby, dále proběhly nezbytné úpravy karavanu pro takovouto cestu - přidání nosiče na kola, solárních panelů s nadupanou trakční baterií, převaděč na 220V pro hladová elektrozařízení (mixér pro přípravu jídla pro mrně, nabíječka na elektrokola a mobily, dokonce i užitkovou vodu jsme ohřívali elektřinou, když bylo dost sluníčka), a odpadní nádrž, ať z nás neteče nějakej sajrajt vždy, když pustíme kohoutek s vodou. Ještě jsme potřebovali “mover”, ale ten nám namontovali za rozumný peníz už v bazaru.
Zima 2019 - blíží se datum odjezdu (což bylo naplánováno na začátek dubna). Tou dobou 4 měsíční prcek z nás vysává duši, ale držíme se plánu. Nakupujeme jízdenky na trajekt z Atén na Krétu a tedy již není cesty zpět. Záhy se začínají objevovat zprávy, že na Krétě zuří strašlivá bouře a povodně, guvernér Kréty nedoporučuje návštěvu :-). No dobře, bylo by dobré vyrazit alespoň na zkušební výlet na pár dní po ČR, ať víme, do čeho to vlastně s tím malým ďáblem jdem. Už proto, že jsem v karavanu spal naposledy před 20 lety a nejdelší vzdálenost, co jsem s ním odřídil po silnici bylo asi 20km cestou z bazaru, když byl navíc asi o 300kg lehčí :-). Takže v březnu - dva týdny před odjezdem do Řecka jsme vyrazili na zkoušku na 4 dny na bezkempu pozemek na vysočinu. A jak jsme dopadli, jaké byly první karavanové zkušenosti (navíc s miminem) a jak se nám tam líbilo se dozvíte příště :-)
